Zpět do obchodu

Registrace

Historické hry a zábava

Historické hry – o čem byly?

 

Co hráli vikingové a co keltové? Čím se bavili indiáni a jak římští legionáři? A středověcí rytíři?

 druidic_fidchell

 

Představujeme Vám nejznámější deskové hry od doby bronzové, přes starověk, raný středověk až po středověk. Jednalo se o hry určené vždy pro dva hráče - soupeře. Některé herní principy jsou si podobné bez ohledu na oblast a časové období, ze kterých hra pochází. To může znamenat buď, že kontakt mezi civilizacemi byl užší než si představujeme (hry cestovaly mezi civilizacemi a mírně se měnily dle potřeby) nebo že funkční (a zábavné) herní principy jsou společné pro lidstvo jako celek a mohou vzniknout nezávisle na sobě a přitom si být velmi podobné. Pravdivá bude nejspíše kombinace obou možností..

 

na principu Dámy (aneb přeskočení)

 

ringo

 

Tyto hry jsou založeny na stejném pohybu a herním stylu jako je známá "Dáma". Soupeřovy kameny zajímáme přeskočením a obvykle je možné přeskočit i několik soupeřových kamenů, pokud je za nimi volné pole. Cílem je obvykle totální eliminace soupeřových kamenů :)

Ve Skandinávii a pro oblast s germánským (a vikingským) osídlením známe Halatafl – tvrdou a agresivní hru, která má představovat boj ve štítové hradbě, kde je cílem prolomit soupeřovu linii sevřených štítů. Hrací desky přímo vyzývaly ke zdobení - např. ve Vendelském stylu.

Ve starověkém Egyptě byla oblíbená hra Tau – poměrně velká a výrazně strategická dáma pro Faraony, cílem je absolutní likvidace nepřítele.

V Indii je dosud oblíbenou hrou Bára-guti – šance jsou vyrovnány, hráči zde nejsou omezeni jinak přísným kastovním systémem, hra je svižná a dobře odsýpá. Cílem je (nečekaně) absolutní vitězství.

Pro středověk byly oblíbené hry na principu obléhání pevnosti nebo hradu, tedy plně v souladu s tím, co patřilo k běžnému životu, ať už z pohledu prostého lidu (vojáci, žoldáci) nebo šlechtice a krále (vojevůdce). Jedním z představitelů těchto her je staroněmecké Ringo.

 

na principu Tafl (aneb přepadení)

 

alea_evangelii 

Hry na tomto principu se dochovaly výlučně pro oblast Skandinávie a Britských ostrovů z období stěhování národů a raného středověku. Představují nájezd útočníků (často přímo ve vikingských dračích lodích – drakkarech) s cílem zajmout (potažmo zabít) místního krále nebo náčelníka. Charakteristická je výrazná dvojnásobná (!) přesila útočníků. Zabíjení probíhá ve stylu dva kameny obklopí jeden nepřátelský a tím jej zlikvidují (opět důraz na využití přesily v boji). Poměrně přesně tak odráží realitu těchto časů.

Nejznámější je varianta Hneftafl, která je jakýmsi standardem mezi dalšími Tafly u vikingských her. Z Britských ostrovů (z Walesu) se dochovala varianta zvaná Tawl-bwrd, kde je obsažen vliv náhody díky použití hrací kostky. Z Finska se dochovala hra Tablut, která představuje konflikt obranu švédského krále proti kmenům útočících Růsů. Tato jediná byla přímo písemně zaznamenána a pomohla k rekonstrukci dalších taflových her.

Z Britských ostrovů se pak dochovaly varianty typické svou menší a skladnější hrací deskou (7x7 polí) a vhodné na cestování. Ze Skotska je známá varianta Ard-ri a z Irska irský Fidchell, který pochází z 5. stol n.l.

Absolutního vrcholu co do rozsahu pak představuje anglosaská Alea Evangelii, nic většího než tato mamutí hra (19 x 19 linií !) již není.

 

na principu mlýn (aneb tři kameny)

 

tres_lineatae

 

Tyto hry patří k nejstarším a nejhranějším vůbec. Pravidel je jen pár a hry jsou velmi snadné na pochopení, ovšem zvítězit .. to už je o něčem jiném.. Cílem je sestavit linii ze tří svých kamenů a tak zvitězit. V první fázi tyto kameny jen pokládáme na hrací plochu, ve druhé jimi pohybujeme, přičemž stvořit trojici je možné v obou fázích hry. U mlýnu je situace trochu náročnější, ale stále platí, že principem je vytváře trojice svých kamenů. I přes téměř totožná pravidla je herní zážitek výrazně jiný, pokud hrajeme na jiné hrací desce (např. Tres a Pikaria).

Ve starém Římě byla velmi oblíbená hra Tres Lineatae – zejména u legionářů. Díky své jednoduchosti, rychlosti a malé hrací desce se u ní snadno relaxovalo po náročném pochodu a dlouhém dni nebo večer po několika číších vína v taverně. Vzhledem ke kontaktům s Barbarikem se hra pomalu a přirozeně šířila i mezi keltské a germánské kmeny.

Obdobně fungovala u Indiánů v Severní Americe hra Pikaria. Zdánlivě jednoduchá hra slibující zábavu a odpočinek jak v tee-pee, tak na cestách. Hrána byla mezi všemi indiánskými kmeny s důrazem na pochopení záměrů soupeře.

Hra Mlýn je známá a hrála se po celém světě, její původ spadá až do doby bronzové. Je tedy s námi opravdu dlouho a stále ji hrajeme. Dle dostupných informací a nálezů se jednalo jak o hru, tak esoterický systém (možná šamanský? nebo jen pomáhají v soustředěné meditaci?). Ve středověku patřila spolu s hrou v šachy k dobrému vzdělání každého šlechtice a urozených dam. 

 

na principu člověče nezlob se (aneb putování)

 

senet 

Hry které si nejčastěji vybavíme z dětských let. Máme své svěřené kameny (mužstvo, družinu) a s těmi musíme pomocí hodů kostky projít a proputovat celou hrací desku. Cestou nás mohou čekat různá úskalí (speciální či riziková pole atp.). Tyto hry v sobě spojují dvě polohy - jak taktické plánování postupu, tak chaos a vliv náhody použitím hrací kostky.

Ze starého Egypta máme dochovanou hru Senet, která představuje putování duše po smrti v Říši mrtvých. Poté, co duše absolvuje celou pouť a splní všechny zkoušky, je dosaženo nesmrtelnosti. Jako ozdobný motiv byl často úžívaný posvátný skarabeus.

Severské oblasti germánských kmenů pak ovládla hra Valhalla, která představuje putování hrdinovy flotily drakkarů, přes strázně, zkoušky a nepřízeň bohů do Valhally – opět jde tedy o cestu k posmrtnému životu. Ozdobný motiv hry znázorňoval světového hada Midgardsorma.                

 

na principu vrhcáby (aneb kostky ve hře)

 

duodecima

 

V mnoha ohledech jde o podobný princip jako u "člověče nezlob se". Cílem je projít se svými kameny hrací plochu při použití 2-3 hracích kostek k postupu. V těchto hrách je ovšem kladen důraz na vliv náhody (= více hracích kostek) a je enormě upřednostněna hazardní stránka věci. Zde můžeme hledat prapůvodce gamblingu. Právě při hraní těchto her se prohrávalo zlato, domy, ženy i dědictví, střádané předchozími generacemi.

Starořímská Duodecima Scripta (aneb 12 řádků) se inspirovala egyptským Senetem a pro ozvláštnění její desku vyplňovaly klasické latinské citáty a přísloví, obvykle adekvátně motivující k hraní, hazardu a vůběc užívání života.

V Byzanci se vyvinula hra zvaná Tabula (mezi Varjagy známá jako Kvatrutafl), která se stala přímým předchůdcem Vrhcábů.

Vrhcáby (neboli Backgammon) jsou spolu s Mlýnem a Kostkami nejhranějšími hrami jak mezi prostým lidem, tak mezi urozenou šlechtou. V královských a šlechtických rodinách patří k povinnostem samozřejmě ještě vznešená hra v šachy.

  

kombinované hry

 

latrunculi

 

Výše uvedené hry měly společné herní principy a lišily se např. provedením hrací desky či relativně malou variantou v pravidlech. Na druhou stranu nalezneme i hry které kombinují několik specifických herních postupů dohromady – a vůbec ne špatně!

Dobrým příkladem jsou dvě hry z Britských ostrovů (oblast Wales a Irsko) – Brandubh, který se vyznačuje zajímáním nepřátelských kamenů podobně jako v šachu (= zabráním místa), pohybem kamenů všemi směry, ale s různými možnostmi podle toho, zda jsem na "černých" nebo "bílých" polích. Varianta zvaná Gwyddbwyll kombinuje pohyb z Brandubhu a zajímání z Taflu a vytváří tak svébytnou podobu těchto přepadových her.

Z Říše římské máme dochovanou hru Latrunculi, která byla velmi oblíbená mezi vojáky a její kořeny spadají až do staré Perské říše. Tato hra kombinuje pohyb z Dámy a zajímání z  Taflu a přidává navíc ještě specialitu v podobě možnosti překonat celý šik nepřátelských vojáků jedním pohybem.

Vynikající hrou je také Druidský Fidchell, který kombinuje ty nejlepší a nejhratelnější principy (zajímání z Taflu a pohyb z Mlýnu) do skutečně skvostné hry, která se odehrává na hrací desce reprezentující celoroční kalendář a numerologický systém a hra samotná představuje cestu k moudrosti a propojení všech světů – do světového stromu.

 

druid

 

autor: Jiří Svoboda

 

Zpět do obchodu