Zpět do obchodu

Registrace

Keltské deskové hry

Hry dávných keltů

Tento článek představuje druhý z miniserie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost (ČPS):

 

1. Vikingské hry

2. Keltské hry

3. Římské hry

4. Nejstarší hry

 

Naše cesta za tajemstvím historických her pokračuje ke keltským kořenům. Ve srovnání s dobou vikingskou se jedná o výrazně roztříštěnou epochu, jak co do územního rozsahu, tak i časově. Keltské kmeny se vyskytovaly na téměř celém starém kontinentu (Evropě) s těžištěm v oblasti Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska .. a postupem času doputovaly na Britské ostrovy a do jižní Evropy (Středomořská oblast a Španělsko). Časově se s historickými kelty pohybujeme cca 800 př.n.l.-0.n.l (kultura Hallstatt a La Tène) s tím, že jejich zbytky přežívají i v dalších staletích - zejména na okrajových částech této oblasti. Během těchto staletí se kelti stýkají, bojují a mísí s migrační vlnou germánů, přečkávají období stěhování národů, vikingské expanze, i příchod slovanů a křesťanství. A právě díky tomuto kontaktu s dalšími kulturami se nám dochovaly alespoň nějaké záznamy o jejich hrách..

 

 

Keltský kříž Irsko kamenný na hřbitově Pagania

 „Keltský kříž“ - výsledek smíšení vlivů keltů, římanů, vikingů a křesťanů

 

Pro představu, jak pestré to bylo jen v oblasti Britských ostrovů, Irska, Shetland, Orknejí a Hebrid odkud se dochovala většina keltských deskových her:

 

- na počátku 5. stol.n.l. Británii opouští římské legie

- v 6.-7. stol.n.l přichází křesťanští mniši (do Irska už od 5.stol.n.l) s úkolem postupně obrátit na víru místní pohanské keltské a piktské kmeny

- od 8. stol.n.l. přichází vikingové a jejich příchod má podle situace nádech menších dobyvačných a loupežných výprav, čistě obchodní a cestovní charakter s budováním táborů a obchodních stanic i mírové zemědělské osidlování a usazování

- na konci 9. století pak král Alfréd sjednocuje Británii a končí tak vikingskou expanzi

- a v roce 1066 normanský vévoda Vilém poráží anglosasy v bitvě u Hastings

 

A jak už víme, hry velmi dobře odrážejí dobu, ve které vznikají a vše co se kolem děje. Některé se tak budou soustřeďovat více na bojový aspekt, jiné se budou věnovat intrikám na královských dvorech a další zase duchovnímu zasvěcení a hlubšímu vhledu do podstaty světa a zásvětí.

 

 Cernunn keltský rohatý bůh lesa šamanismu a smrti Pagania
Cernunn – keltský rohatý bůh lesa, života a smrti

1. Hry z časů keltských králů

V případě keltů máme dochované hry dvojího typu – za prvé menší taflové hry (oblast Irska a Britských ostrovů). Protože taflovým hrám jsme se již věnovali v předchozím článku o vikingských hrách, jen stručné připomenutí: tyto hry mají společný herní princip – skupina nájezdníků (drakkary s posádkou, menší přepadové družiny atp.) má kvalitní dvojnásobnou přesilu a při své výpravě/nájezdu obklíčí ze všech čtyř stran krále (velitele pevnosti, earla…) s jeho věrnými obránci. Úkol je jasný - pro nájezdníky je cílem krále lapit/zajmout a pro královské je cílem z obklíčení/léčky uprchnout.

 

A dále hry staršího typu jako Mlýn (či Tres linaetae), známý Ovčinec (Halma) a samozřejmě kostky. Těmto hrám se budeme věnovat v závěrečném článku naší miniserie s názvem „Nejstarší hry“, ale jejich přítomnost u keltů je důležitá s ohledem na rekonstrukci dalších her. A že tuto pomoc budeme potřebovat, na to vemte jed..

 

 Hrací deska z irského Ballindery pro keltské hry Ard-ri Gwyddbwyll a Fidchell Pagania
Hrací deska z Ballinderry


Menší taflové hry (resp. hrací desky) o velikosti 7x7 polí jsou typické právě pro zbytky keltských (a piktských!) kmenů na Britských ostrovech a Irsku a časově spadají do cca 5. stol.n.l. Jeden z mála archeologických nálezů, o který se můžeme opřít, je nález hrací desky z Ballindery (severní Irsko) s vyznačenými rohovými poli a proplétaným keltským zdobením - tato deska je však datovaná do 10. stol.n.l., což je období vikingského vlivu. A pak je tu hrací deska ze skotského kláštera v hrabství Aberdeenshire, která spadá do celkem širokého časového období cca 5.-9. stol.n.l.

 

Deska pro keltské hry ze Skotska Aberdeenshire Pagania

Hrací deska z Aberdeenshire

 

Aby byla situace ještě výživnější, naprosto se nedá určit, zda tyto desky byly určeny pro varianty taflu nebo byly svébytnými keltskými nebo piktskými hrami, lze pouze odhadovat. Vzhledem k téměř totální absenci podkladů - kvalitu a přínos písemných zmínek prozkoumáme u jednotlivých her zvlášť - se jedná o hry z velké části rekonstruované. O tom, jak se rekonstruují hry viz předchozí článek „Vikingské deskové hry“ - takže pokud jste jej nečetli, hrdě na něj!

 

--

 

Jakmile máte přečteno můžeme dál. Čeká nás irský Fidchell, druidský Fidchell, skotská Ard-ri, irsko-welšský Brandubh a welšská nevyslovitelná věc Gwyddbwyll.

 

1.1. Hra Irský Fichell - královský trůn má svoji cenu

 

Z písemných podkladů nalézáme zmínky o hře Fidchell v Ulsterském mytologickém cyklu - konkrétně Tochmarc Étaíne aneb „Námluvy Étaín“, kde se dozvíme, že hru vymyslel bůh Lugh a jeho syn Cú Chulainn byl jejím výborným hráčem. Nalezený exemplář tohoto manuskriptu pochází z 11-12. stol.n.l., písemný přepis odpovídá 8-9.stol.n.l. a cyklus samotný pojednává o době cca 1-3. stol.n.l. V pozdějších sbírkách o starých irských hrách („Early Irish board games“ z r. 1945) je poznámka, že hráči mají k dispozici shodný počet hracích kamenů. Je také možné, že se jedná u jiný název nebo specifickou irskou variantu římské hry Ludus Latrunculi (římským hrám se budeme věnovat ve třetím pokračování naší miniserie).

 

 Irský Fidchell keltská desková hra
irský Fidchell 7x7

 

Díky této nejednoznačnosti a obecně nedostatku dalších nálezů, lze hru rekonstruovat dvěma způsoby. První je taflová varianta (= irský Fidchell) – únik krále z obklíčení k okraji hrací desky s tím, že král se sice může účastnit zabíjení nepřátel také, ale jeho trůn představuje i jeho slabinu. Výsledkem je rychlá stručná a jasná přepadová řežba.

 

Druidský Fidchell keltská desková hra strom života

Druidský Fidchell

 

1.2. Hra Druidský Fidchell - poznání řádu světa a principů vesmírného stvoření

Druhá varianta vychází ze zmíněného vyrovnaného stavu sil a přirovnání hry k dámě či keltským šachům. Tato rekonstrukce vedla k vytvoření druidského Fidchellu, kde byly použity i herní principy z Mlýnu a Dámy. V této variantě se snažíme spojit střed světa s jeho okrajem (= dojít tak k finálnímu pochopení řádu světa a uplatnit svou vůli navzdory chaosu, který jej zdánlivě halí). Hrací deska již není taflová „šachovnice“, ale představuje kruhově uspořádaný kalendářní, numerologický a symbolický systém. Ten v sobě zahrnuje zimní a letní slunovraty, jarní a podzimní rovnodennosti, čtyři hlavní keltské svátky (Samain, Lughnasad, Beltain, Imbolc), posvátnou trojnásobnou „trojici“ (3x3x3 = 27), lunární cyklus a bájný prastrom – střed světa (axis mundi), analogii k severskému Yggdrasilu.

Pokud chcete naprosto skvostnou a komplexní hru, která má kvalitní pravidla a je v ní „něco víc“, chcete zkusit právě tohle. Je tu všechno – od likvidace soupeře, přes strategii a taktiku, místo pro překvapení a zvraty i souboj mysli a prosazení vlastního záměru a pevné vůle.

 

 Ard-ri desková hra pro kelty a pikty ze Skotska
Ard-ri 7x7

1.3. Hra Ard-ri - divoké časy na skotské Vysočině

Ke skotské hře Ard-ri neboli „vysoký/vznešený král“ máme k dispozici fakticky pouze zmínku, která udává počet hracích kamenů obou hráčů a můžeme vycházet z nálezu hrací desky ve skotském Aberdeenshire. Vzhledem k oblasti (střet skotů ze západu, piktů z východu a přicházejících vikingů) dává větší smysl rekonstrukce ve smyslu taflové varianty. Odlišení od ostatních taflových her je v této verzi následující: král příliš cenný a nemůže se účastnit zajímání a jeho cílem je uniknout co nejrychleji s pomocí svých věrných k okraji hrací desky. Tak trochu jako bodyguardi chrání svého pána při úniku z nebezpečné oblasti. Útočníci se naopak snaží krále na jeho úniku obklíčit a zajmout..ostatně jako vždy :) Solidní přepadová jednohubka.

 

 Keltská hra Černé vrány Černí krkavci Brandubh Tara
Brandubh 7x7

1.4. Hra Brandubh - krvavé dědictví předků

Hra Brandubh, v překladu „černé vrány“ či „černí havrani“ případně „černí krkavci“, pochází z Irska a Walesu a lze ji datovat do cca 10.-12. stol. Ve sbírce o starých irských hrách („Early Irish board games“ z r. 1945) je uvedeno, že ve hře stojí proti sobě osm útočníků a pět obránců (= 4 + 1 velitel/král). Král se v této hře nazývá „branán“ neboli náčelník. Středové pole se zde nazývá „tara“ a smí na něm stát pouze král. Kopec zvaný Tara skutečně historicky sloužil jako místo oficiální korunovace irských králů.

 

Kopec Tara v Irsku korunovace irských králů

hill of Tara – místo korunovace irských králů

 

Při rekonstrukci hry Brandubh byly použity také principy her dáma a šachy .. a hra samotná představuje dynastický konflikt. Král a jeho čtyři synové/princové (dědicové) proti vzbouřeným baronům/vévodům. Cílem je potlačit vzpouru a eliminovat všechny vzbouřence zatímco pro barony je cílem vybít královskou linii = pobít všechny následníky trůnu a tak ukončit vládu krále. Pohyb hracích kamenů je možný o jedno pole všemi směry s tím, že na označených polích je možné doskočit i dále. Pouze král je pomalejší - vždy se pohybuje jen a pouze na sousedící pole, ale to je vyváženo jeho silou – je totiž nesmrtelný. Rohová pole je pak možné použít jako dočasná útočiště, což se hodí zejména princům, na které baroni pořádají nekompromisní lovecké výpravy. Zajímání kamenů funguje stejně jako v šachu, tedy zabráním místa.

 

 Hra Gwyddbwyll pro kelty z Walesu Mabinogi
Gwyddbwyll 7x7

 

1.5. Hra Gwyddbwyll - moudrost a násilí vítězí

Welšská hra Gwyddbwyll je připomenuta v raně středověké literatuře – ve welšském cyklu pověstí Mabinogi. Podobně jako v případě hry Fidchell je zmíněna také v Ulsterském mytologickém cyklu. Pár kusých poznámek lze nalézt také v Artušovských legendách, které vypráví o Británii v cca 5-6.stol. Název hry znamená „dřevěná moudrost“. Rekonstruovaná varianta v sobě spojuje principy taflu a brandubhu = zajímání kamenů probíhá klasickým „sendvičem“ z taflu, pohyb však vychází z Brandubhu (a přeneseně i z her dámového typu). Ač nenápadná, skýtá fantastické možnosti taktizování na malém prostoru.

 

--

 

Brandubh a Gwyddbwyll představují hry jednak samozřejmě násilné, ale také taktické až intrikářské. Vždyť odstraněním královské linie, jinými slovy vybití všech právoplatných dědiců s nárokem na královský trůn, vzniká místo pro novou a čerstvou krev. Pokud Vám to připomíná tu legraci, kdy Přemyslovci vymlátili Vršovce (kníže Svatopluk r. 1108), aby se v klidu zmocnili práv na český trůn, bez toho, aby jim do toho někdo mluvil (natožpak si něco nárokoval), jste na správné stopě. Taková byla prostě doba. Tak se to dělalo. A bylo to celkem funkční řešení podobných situací.

 

 

autor: Mgr. Jiří Svoboda

e-mail: jiri.svobod@centrum.cz

 

 

p.s. možná si po přečtení tohoto článku říkáte, co sakra mají společného hry, které se dochovaly z okrajových oblastí nějakých dožívajících zbytků keltů (tedy v nejlepším případě z 5. stol.n.l) s těmi pravověrnými historickými kelty, kteří vládli Evropě nějakých 1000 let předtím? Odpověď je jednoduchá - Nic lepšího prostě nemáme.

Můžete protestovat nebo s tím polemizovat (což k ničemu nebude) nebo to přijmout a bez předsudků si zahrát (rozhodně lepší volba) :)

 

p.p.s. .. a jestli za každou cenu trváte na hrách spadajících přímo do doby historických keltů, počkejte si na čtvrtý (a poslední) článek naší miniserie ;)

 

 

Přečti si naše další články:

 

"Historické hry a zábava"

"Vikingské deskové hry"

 

 

Zpět do obchodu