Zpět do obchodu

Registrace

Tři pohanské kořeny Čechů

Starobylý kamenný menhir a uctívání bohů starověku

 

Pohanské kořeny země Čechů

Nevím, zda si to uvědomuješ, ale Česká kotlina skrývá mnohé. A je neuvěřitelně pestrá. Vždyť co tvoří nás Čechy? Tři kořeny máme a z každého můžeme čerpat.. jsme dědicové keltů, germánů a slovanů. Tito předci rezonují v každém z nás, byť v každém v jiném poměru. Ale čerpat může každý z nás ze všech tří.

 

Křesťanský nátěr přišel až jako poslední a jen zlehka zamaskoval pohanské zvyky a obyčeje našich předků. Velikonoce, Vánoce, dušičky..to vše tu bylo dávno předtím.

 --

Jen rychlá připomínka – slunovraty (zimní a letní) oslavují sílu slunce, rovnodennosti pak hranice a rovnováhu mezi světlem a tmou. Slunce a měsíc, Sol a Luna.. ukazovaly našim předkům řád vesmírných sil od počátku věků.

 

Sílu a plodnost Země, kterou v potu tváře dobýváš, slavíš na vesnicích dodnes - sklizenou úrodu (dožínky, dočesná).

Plodnost a hojnost stád při letním obřadu/svatbě (u keltů Lugnasad) - to když je Tvůj býk v nejlepším načasování oplodnit Tvé stádo, aby se mláďata narodila příští rok do měsíce hojnosti - května.

A svátek mrtvých předků? Dušičky (svátek zesnulých, u keltů Samhain) začátkem listopadu, kdy světlo začíná ubývat a chystáš se na temnou část roku - ty tu byly dávno před příchodem kříže..

V předjaří začátkem února (Hromnice, u keltů Imbolc), když Země se snaží zbavit sněhu, podporuješ sílící slunce symboly slunečního kotouče = koláče a palačinky (dodnes se ve světě slaví palačinkový den - pancake day).

Velikonoce pak spojují oslavy rovnodennosti s následnou přípravou na novou čerstvou (jarní) krev, pomlázka (mužský symbol) dodává ozdravný oheň (až to pálí) ženám. Ženy a dívky jsou tak před novou světlou částí roku rituálně připraveny a očištěny doslova připravené "k zasetí" jako úrodná pole, aby zajistily pokračování rodu a přežití kmene.

 

Oslava svátku Beltaine Beltine Pálení čarodějnic Valpružina noc

 

Znáš slavnosti ohně - Čarodějnice (Valpružinu noc, Filipojakubskou noc) začátkem května, když přichází čas hojnosti, dostatek potravy, světla i tepla. Očistíš rituálně svá stáda i sebe přeskočením ohně (nebo tak, že mezi ohni projdeš) a stavíš (v souladu se slovanskou tradicí) májku - kde mužský princip (falický úd) protne = rituálně oplodní ženský princip (zdobený kruh). U keltů tento svátek známe jako Beltain.

 

Slovanské obřady plodnosti a svátky jara májka mužský a ženský proncip

 

U germánů / vikingů jsi měl každý den v týdnu ve znamení jiného boha:

pondělí - Monday - day of Mani (den Měsíce)

úterý - Tuesday - day of Tyr (den Tyra)

středa - Wednesday - day of Wodan (den Wodana/Odina)

čtvrtek - Thursday - day of Thor (den Thora)

pátek - Friday - day of Frey (den Freje)

sobota - Saturday - day of bathing (den koupele a očisty)

neděle - Sunday - day of Sol (den Slunce)

 

Na hřbitovech je nejčastějším stromem strom mrtvých tis - ten samý strom na kterém visel Odin, když chtěl překročit hranici mezi světem mrtvých a živých, aby získal moudrost.

 

Malé pivo dodnes značíš germánskou runou X  (gebo = dar, dárek).

 --

Velikonoční svátky, po zimě přicházející světlo, čas pomlázky a malovaná vejce..slovanský prabůh Rod se zrodil v temnotě z moře chaosu, ze zlatého vejce. V bohu Rodovi mají původ i tato slova: rodina, porod, národ, narozeniny..

 

A to je jen pár nejznámějších případů.

 --

Někdy se nám zachovaly pouze názvy svátků, někdy provozované obřady a někdy jen malá drobnost, ale historie a minulost se v nás díky tomu všemu stále prolíná s přítomností .. a tvoří budoucnost.

 

autor: Mgr. Jiří Svoboda

e-mail: jiri.svobod@centrum.cz

 

přečti si naše další články:

"Taranis, Thor a Perun"

"Magie, co to je?"

"Keltové v Čechách aneb kult hlav"

"O původu světa a stvoření lidí aneb staří bohové v akci"

 

Zpět do obchodu