Zpět do obchodu

Registrace

Slovanští bohové

Bůh Perun. Dřevěná socha slovanského boha Peruna. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

Bůh starých slovanů Perun - dřevěný totem, Rusko

Minisérie článků o starých bozích z pohanských časů:

  1. Keltští bohové - bohové dávných keltů
  2. Severští bohové vikingů a germánů
  3. Slovanští bohové - pohanství raného středověku

Úvod - svět Slovanů

Středem světa starých slovanů je posvátný kámen Alatyr, který je obětním kamenem praboha tvůrce jménem Rod. Osou světa je posvátný světový strom - dub. Svět je tak jeho prostřednictvím rozdělen na tři části: kořeny, nebo-li svět mrtvých a zásvětí (tzv. Nav), kde se nachází Velesovo království, kmen, který představuje svět lidí (tzv. Jav), pod ochranou Peruna a korunu, svět bohů, zářícího slunce a nebes (tzv. Prav) pod vládou Svaroga. Tito tři hlavní bohové našeho světa představují trojboha nebo-li Triglava zvaného též Bělobog.

Triglav / Bělobog ztělesňuje tvůrčí princip, světlo, dobro a růst. Jeho opakem je Černobog, který představuje destruktivní princip, temnotu, zlo a ničení. Černobog je také trojbůh složený z bohů Dije, Nije a Kaščeje. Na zachování rovnováhy mezi Bělobogem a Černobogem dohlíží bůh spravedlnosti, řádu a práva jménem Prove.

Rod je prvotním tvůrcem "dobra" v podobě Běloboga i "zla" v podobě Černoboga, stejně jako principu zachování dynamické rovnováhy mezi nimi pomocí Proveho.

Slovanští bohové se schází a žijí na vrcholu kamene Alatyru, který postupně vyrostl v ohromnou horu. Na té postavili své krásné paláce a dvory a místo pojmenovali Irie (též Vyraj či Irij). Dodnes její název přežívá ve slově "ráj".

- více o stvoření světa v našem článku "O původu světa a stvoření lidí aneb staří bohové v akci"

Bohové starých slovanů. Dřevěné sochy slovanských bohů. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

Slovanští bohové jsou bohové mnoha tváří

Starší bohové slovanských kmenů

- společní všem slovanským kmenům

Rod zvaný též Rid, Rožaj či Radaj je prabůh stvořitel, bůh zrodu, života a znovuzrození. Je vládcem stromu života a stvořitel našeho světa z moře chaosu. Představuje počátek i konec všeho. Rod dodnes přežívá ve slovech národ, rodina, porod či příroda. Jeho potomkem je Prove. Jeho symboly jsou vejce, dubová hůl, dubové žezlo a zlaté vejce. Jeho živlem je voda v podobě nekonečného praoceánu. Rodovým zvířetem je sokol. Je mu zasvěcena neděle.

Rodovi se obětuje nejčastěji pecen chleba, kohout nebo slepice a vejce - vaječné skořápky byly také nalezeny v hrobech prvních Přemyslovců.

Lada je bohyně vody, lásky, milování a míru. Je královnou bohů. Je jí vlastní jemnost, nestálost, změna, porozumění i soulad, stejně jako posedlost, sex, náruživost a početí. Je ochránkyní rodiny a bohyní svateb. Jejím mužem je Svarog. Lada dodnes přežívá ve slovech jako ladný a soulad. Jejím symbolem je zlatý vůz tažený labutěmi a holuby, miska s jablkem a obilné klasy. Jejím živlem je proměnlivá voda. Jejím tancem je tanec svarga. Jejími stromy jsou lípa (jemnost) a bříza (obnova a regenerace). Je jí zasvěcena sobota (den svateb).

Ladě se často dávají misky, talíře a poháry.

Triglav (též zvaný Bělbog / Bělobog) představuje trojhlavé vtělení boha Roda (Svarog+Perun+Veles). Je pánem tří světů (svět v podobě dubu = nebe, země, podsvětí) a pánem tří živlů (vzduch, země, voda). Jeho číslem je proto číslo 3. Zosobňuje dobro, zákon, pořádek a sjednocení. Je bohem války a síly. Jeho symbolem je silný řetěz kolem krku či pasu. Triglavovým zvířetem je černý kůň. Je mu zasvěcena neděle.

K obětinám pro Triglava / Běloboga patří železné předměty, zlato a drahé kovy.

Svarog (též Svaroh, Svarod či Svaren) je nebeský kovář, stvořitel slunce a hvězdného nebe i kola souhvězdí zvěrokruhu. Dlí v ohni a jiskrách a je bohem řemesla a ochráncem manželství. Představuje sebevědomí, charizma a hrdost. Jeho ženou je Lada a jeho synové jsou Dažbog, Koliad, Simargl a Stribog. Jeho symbolem je kovářské kladivo a kleště, zářivá koruna a oko svargy. Jeho živlem je oheň a kov. Svarogovým zvířetem je zlatý kohout, který o svargu na vrcholu Svarogova paláce křeše jiskry, které pak jako oheň roznáší lidem do příbytků. Je mu zasvěceno úterý.

Svarogovi se jeho obětiny vhazují do ohně. Chůze po žhavém uhlí představuje součást jeho kultu.

Perun (též zvaný Perkun, Peraun či Perkunas), je vládce a ochránce země a strážce zlatého vejce. Je bohem bouře, deště, hromu a blesku. Je patronem vojáků, strážců a ochránců, stejně tak i zbraní a bojových umění. Obdarovává lidi životem a silou, dohlíží na dodržování zákonů. Je bohem přísahy, síly, odvahy a bojovnosti. Jeho číslem je číslo 7. Jeho ženou je Vesna. Jeho synové jsou Rugevit, Porenut a Porevit a jeho dcerou je Podaga. Jeho symbolem je hromová sekera, bleskový luk, hřmotný vůz tažený dvěma kozly, dubový háj a oheň z dubového dřeva. Jeho živly jsou oheň a vzduch. Perunovým zvířetem je kozel. Je mu zasvěcen čtvrtek.

Perunovi se obětuje nejsilnější zvíře stáda či smečky a také železné a drahé kovy z kořisti po vítězném boji.

 Perunova svatyně - Novgorod, Rusko. Slovanská svatyně boha Peruna. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

Perunova svatyně - rekonstrukce dle archeologických nálezů, Novgorod, Rusko

sochu boha obklopuje osm posvátných plamenů

Veles (též zvaný Vales, Volos, Velinas) je bůh úrody a dobytka, moudrosti a umění a také bohatství, vlastnictví a obchodu. Chrání před nebezpečím na cestách. Je bohem magie, věštění a podsvětí. Zjevuje se jako stařec / pastýř s holí nebo mladý válečník v kůži s rohy a s kopím. Jeho ženou je Mokoš, se kterou má syny Svatogora, Vodana, Polevika, Kurenta a Usuda a dceru Perplut. Jeho symbolem je pluh, který se dával při zimním slunovratu pod hodovní stůl, snop obilí (zvaný Velesova brada), studna a magický pramen. Velesovými zvířaty je medvěd a býk a jeho stromem je ořech. Je mu zasvěcena středa.

K Velesovým obětinám patří, kromě jiných, zejména první zlaté klasy (zvané stotinka), obilné snopky a kůže a kožešiny.

Mokoš (též zvaná Pripeliga, Syria, matka země) je bohyně země, osudu, věštění, úrody a stád. Je svázána s podsvětím. Pomáhá těm, kdo se nevzdávají osudu navzdory. Hlídá dodržování zvyků a obřadů. Jejím mužem je Veles. Od Mokoš jsou odvozena slova jako mokřina a mokrý. Jejím symbolem je zlatá koruna s drahými kameny, vřeteno, koudel, roh / miska hojnosti, žito, len a konopí. Mokošiným zvířetem je kráva a jejím stromem je vrba. Je jí zasvěcen pátek.

Pro Mokoš se obětuje první kapka z každého nápoje a první sousto z každého jídla.

Slovanský bůh Triglav - ztělesnění bohů Svaroga, Peruna a Velese. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

Trojbůh Triglav - ztělesnění trojice slovanských bohů Svarog, Perun, Veles

Další silní bohové a bohyně ze Slovanského panteonu

Nij je temný bůh chaosu, neštěstí, nemoci, sváru, války a bezpráví. Je to ničitel zákonů, lhář a bůh iluze a klamu, který chrání lháře, zloděje a vrahy. To on přivolává neštěstí a porážky. Je bohem temná magie. Jeho živly jsou oheň a vzduch. Objevuje se v podobě černého létajícího hada / draka nebo černého bojovníka v černém plášti, který jede na černém trojhlavém vlkovi. Jeho symbolem je ohnivé kladivo a hadí rozeklaný jazyk. Nijovými zvířaty jsou černý had a netopýr a jeho bylinami durman a blín. Jsou mu zasvěceny tmavé noci.

Nijovi se obětuje zejména čerstvé maso, krev a také zbraně.

Dažbog (zvaný též Svarožic či Radegast) je zářivý bojovník. Je bohem síly, odvahy, ohně a země - představuje slunce, dobro, světlo, teplo, bezpečí, dar, pomoc a je ochránce slovanského rodu. Zosobňuje čtyřhlavého boha (od dítěte ke starci). Dažbog je bojovník proti démonům a zlu. Jeho ženami byly Chors, Morana a nakonec Živa, se kterou má syny Jarila a Svantovíta. Jeho jméno znamená bůh, který dává či bůh - dárce. Jeho symboly jsou zlatý vůz a zlatá koruna, ohnivý meč a svarga (slunce). Jeho živly jsou oheň a země. Dažbogovým zvířetem je bílý kůň. O letním slunovratu (Vaján) se při jeho obřadech přeskakuje přes zapálený oheň. Je mu zasvěcena sobota.

Obětiny pro Dažboga Svarožice se vhazují do plamenů ohně.

Pohanský bůh dávných slovanů Ragegast. Kamenná soch slovanského boha slunce. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

novodobá socha pohanského boha Radegasta - Radhošť, Česko

Chors (zvaná též Zlatogorka, Chrs, Chers a Luna) je bohyně měsíce, kouzel, léčení, bylin, růstu a zánik všeho živého. Chors je vládkyně vlkodlaků a upírů, královna víl a rusalek. Je bohyní nočních démonů a zároveň bojovnice velké síly a odvahy. Jejím mužem byl Dažbog, se kterým má dceru Divu. Její symboly jsou Měsíc a stříbro - které jediné jí a jejím temným dětem dokáže ublížit. Jejími živly jsou voda a země. Chorsiným zvířetem je černá kočka. K její poctě se tančí kruhové tance zvané chorovody. 

Obětiny pro Chors (zvláště stříbro a železo) se vhazují do stojatých vod.

Morana (zvaná též Morena, Mora a Marmuriena) je bohyně zimy, smrti, démonů, chorob, neštěstí a temných tajemství. Morana je temná / ledová královna, v jejíž jeskyni hoří každému smrtelníkovi lampa. Je pomocnice v boji s nepřítelem (toho očaruje a zničí). Jejím mužem byl Dažbog a potom Kaščej. Její sestra je Živa. Dodnes její jméno přežívá ve slovech můra a mor. Její symboly jsou bílé šaty s diamanty, diamantová koruna, černé vlasy, diamant, černé brnění, vybělená lebka, svíce a lampa. Její živly jsou vzduch a voda. Moraninými zvířaty jsou vrána a krkavec, jejím stromem smrk a rostlinou blín. S přívhodem jara se její slaměná figurína spaluje nebo hází do vody - tzv. vynášení Morany. Je jí zasvěcena sobota. 

Z respektu k Moraně se zapalují svíce na hřbitově.

Dij je pánem tmy a noci a patron zlodějů a vrahů, které chrání a skrývá svým pláštěm. Jeho dcerou je Chors. Má podobu černého jezdce na černém koni s černým pláštěm a černou přilbou, v černém brnění a s černým mečem, který pohlcuje světlo. Dijovými zvířaty jsou černý kůň a netopýr a jeho stromem je tis - strom na pomezí království života a smrti. Jsou mu zasvěcena novoluní.

K Dijovým obětinám patří zvěř černé barvy.

Živa (zvaná též Živena, Siva, Dana či Ľeľa) je bohyně života, vitality, počátku světa, léta, plodnosti, životní síly, míru, usmíření, uzdravení, léčivé síly bylin, minerálů a vody, léčitelství. Její sestrou je Morana. Živa žehná nové rodině a je bohyní svateb. Zosobňuje obnovu a tvořivou sílu. U studánek býval její obrázek a hrnek pro žíznivé. Jejím mužem je Dažbog. Její symboly jsou zlatý vůz tažený holubicemi (letí-li vzduchem) nebo rybami (pluje-li pod vodou), duha, prameny (= živá voda), zlaté vlasy a zlaté šaty, zlatá korunka s drahokamy, zlaté šperky, duha a most přes vodní tok. Její živly jsou vzduch a voda. Živinými zvířaty jsou bílá holubice a zlaté ryby, její stromy jsou lípa a bříza. Je jí zasvěcena sobota.

Obětiny pro Živu se hází přímo do tekoucí vody. Má také rádá barevné stužky – ty se věší na stromy vedle pramenů a potoků. 

Kaščej / Černobog (zvaný též "zemská kachna" nebo Černohlav) je původce a zastánce všeho zla a chaosu, vládne podzemnímu království Nav. Je pánem démonů, nemocí, hádek, zla, sporů a lží a je protivníkem bohů. Objevuje se s temnou tváří, v černé sutaně, s černým pláštěm, stříbřitou bradou a černou korunou s černými drahokamy. Jeho ženou je Morana, se kterou má syna Smrt a dceru Runu. Jeho symboly jsou temný palcát a černý meč, který pohlcuje světlo. Jeho živly jsou oheň, voda a vzduch. Černobogovým zvířaty jsou černý had, černá kachna a krkavec, jeho stromem je tis a náleží mu číslo 3.

K Černobogovým obětinám patří zvěř černé barvy.

Stribog (zvaný též Pohvizd) je pán větrů, vládce pustin, pohybu a rychlosti. Stribog je bůh vševědoucnosti, který pomáhá při hledání, je ochráncem poutníků, na cestách a výpravách a strážcem 4 světových stran. Jeho ženou je Větrnice a Pizmar, se kterou má dcery Vesnu a Jeseň. Objevuje se s ústy zkovanými k sobě, na koni bez sedla a bez postroje, v bílých šatech vyšitých stříbrem. Jeho symboly jsou vítr a číslo 4 (za 4 světové větry a 4 světové strany). Jeho živlem je vzduch. Stribogovým zvířetem je kůň a jeho rostlinou je sasanka.

Stribogovi se obětuje mouka vhozená do větru a také se na stromy v lesích a zahradách zavěšují rolničky a zvonečky.

Simargl (zvaný též Semargl) je dvojhlavý bůh ohně a domácího krbu, ochránce před mocnostmi temna. Představuje ohnivý očišťující vichr a božská dvojčata - blížence Sim (teplo a ochránce rostlin) + Rigl (světlo a ochránce dobytka). Simargl to je živý a svatý oheň a očistné vykuřování. Jeho synem je Kupalo a dcerou Magura. Jeho symboly jsou ohnivý kůň se zlatou hřívou a stříbrnou srstí, červené brnění, ohnivý meč / palice a plamen. Jeho živlem je oheň. Simarglovými zvířaty jsou pták ohnivák (fénix) a dvouhlavý orel. Jeho číslem je proto číslo 2. Je mu zasvěcena podzimní rovnodennost a uctívá se v tuto noc posvátným ohněm, který nesmí vyhasnout a u kterého se bdí přes noc - protože tuto jedinou noc v roce Simargl spí.

Obětiny Simarglovi se vhazují do plamenů ohně.

Mladší bohové světa lidí

Čtyři bohové slunce

Koliad zvaný též Koleda, Kolejda či Koľad je bůh zimního slunce a zimního slunovratu, světla a vítězství dobra nad zlem - představuje zrození nového slunce na další rok. Koliad je synem Lady a Svaroga. O zimním slunovratu se Koliadova soška v podobě novorozence nosila po domech za zpěvu písní. Na jeho počest se v každém domě zdobila jedle jako symbol stromu života.

Jarilo zvaný také Vesník, Jarovít, Jurja či Jaril je bůh jarního slunce, rození dětí, plodnosti, pivovarnictví, zemědělství a lovu. Je také bohem lidské lásky a síly, odvahy a plodnosti a války. Je synem Dažboga a Živy. Kudy projede Jarilo, tam vzklíčí obilí, kam se podívá, tam rozkvétají květiny, podívá-li se na dívku - ta se zamiluje, podívá-li se na mládence - vzpění mu krev a meč mu sám skáče do ruky.

Kupalo je bohem letního slunce a letního slunovratu, lásky a snoubenců a čarovných bylin. Během Kupalovy noci (o letním slunovratu) se srdce milenců svazují láskou, konají se obřadné koupele a pro očištění se proskakuje skrze posvátné ohně. Jeho otcem je Simargl.

Svantovít zvaný též Jutrobog či Svijatovid je bohem podzimního slunce, světla, plodnosti, úrody a také války a věštění před bojem. Je také bohem svítání a podzimní rovnodennosti. Je synem Dažboga a Živy. Představuje oheň nového dne, který zahání démony temné noci. Jeho symbolem je červená stanica / stancia.

Zbručský idol - kamenná socha slovanského boha Svantovíta. PAGANIA.CZ - pohanský obchod

Zbručský idol - kamenná socha spojovaná se Svantovítem, cca 10.stol, Ukraina

Potomci boha Peruna

Rugevit zvaný též Rinvit je bohem síly, války a silových míst. Je mu vlastní rychlost, výdrž, mohutnost, neklid, touha po vítězství a nesmiřitelnost. Těchto sedm vlastností představuje také jeho sedm tváří. Byl ochráncem slovanského kmene Rugiů. Je opásaný sedmi meči a osmý má v ruce. Jeho zvířetem je zubr a tur. Je synem boha Peruna.

Porenut zvaný též Perunič je strážcem moudrosti, jasnozřivosti a vědomostí, je ochráncem studny moudrosti a má dar slova. Porenut má pět tváří přičemž čtyři jsou na hlavě a koukají na čtyři strany a  pátý obličej je na hrudi - i kdyby mu jeho hlavu sťali, stále mu zůstane pátá tvář. Jeho zvířetem je pstruh a jeho stromem dub. Je synem boha Peruna.

Porevit je věčně mladý bůh krásy, požitků, rozmarů, smyslnosti a půvabu. Má pět tváří, první je jemná, druhá souměrná, třetí se směje, čtvrtá je rozmarná a pátá je obyčejná - tu si proto výrazně líčí a krášlí. Jeho zvířetem je srnec. Je synem boha Peruna.

Podaga zvaná také Perinbaba je bohyně počasí, která přivolává vítr, mraky, déšť a sníh nebo nechává svítit slunce. Je veselá a ráda si dělá z lidí legraci. Její jméno dodnes znamená počasí nebo-li pogoda. Je dcerou Peruna.

Potomci boha Velese

Usud je bohem osudu, který tká v podobě vesmírné tapiserie se svými dcerami Serčou a Neserčou. Serča je krásná dívka, která přede zlatou nit, jež přináší zdar, úspěch, bohatství a štěstí. Neserča je ošklivá stařena, která přináší neštěstí, neúspěch, bídu a nemoci. Serča a Neserča se spolu se svou matkou Mokoší nazývají Rožanice nebo-li "bohyně osudu" či sudičky a určují osud každého nově narozeného. Usud pak zapisuje všechny osudy do Knihy osudu. Jeho symbolem je kniha a člunek na tkaní. Je synem Velese a Mokoš.

Perplut je bohyní paměti a také vývoje a pokroku, která je spjatá s vodou. Její jméno dodnes přežívá ve slovech plout a plynout. Jejím symbolem je hluboká studna. Je sestrou Usuda a dcerou Velese a Mokoš. Jejím mužem je Prove.

Svatogor je bůh lesů, ticha, stromů, skal a hor. Sám je vyšší než jakákoli hora a podpírá oblaka. Jeho zvířaty jsou muflon, bílý jelen, kamzík a kozorožec. Syn Velese a Mokoš. Jeho ženou je Magura, se kterou má syna Kovlada.

Kovlad zvaný tak Zemětřes stráží poklady země a podzemí, jeskyň a propastí. Je bohem vzácných kovů, kamenů a rud. Vládne též podzemním skřítkům a trpaslíkům. Jeho jméno dodnes přežívá ve slovech kov a kovat. Syn Svatogora a Magury.

Vodan je bohem moří, řek a jezer, je pánem vod a ochráncem obchodu. Vlkým mořím a oceánům vládne sám, menší řeky a jezera pro něj spravují vodní démoni - vodníci. Jeho zvířetem je černý kůň a sumec. Syn Velese. Jeho ženou je Diva.

Polevik zvaný také Polevoj je bůh polí, pastvin, dobytka a úrody. Je pánem duchů a víl polí a luk, kteří na nich často tančí - a zanechávají pak po sobě kruhy v obilí. Jeho zvířetem je pastevecký pes a jeho symbolem jsou obilné klasy. Syn Velese.

Kurent je veselý bůh vína, inspirace, moudrosti, léčení a opojení. Z lidí si často tropí řerty, ale také jim pomáhá dobrou radou. Jeho zvířetem je včela, jeho rostlinou vinná réva, chmel a konopí. Syn Velese.

Potomci boha Striboga

Vesna je bohyní jara, veselí, rozpustilosti, nestálosti a legrace. Na jaře pomáhá Ladě, Mokoši a Živě probudit vše k novému životu. Jejím mužem je Veles. Její sestra je Jeseň. Je dcerou Striboga a Pizmar.

Jeseň zvaná též Oseň je bohyně podzimu, spánku, snů a odpočinku. Její bylinou je mák, který napomáhá spánku a snění. Je dcerou Striboga a Pizmar. Její sestra je Vesna.

Potomci z Rodovy krve

Prove zvaný též Prav či Spravedlivý je bohem, který rozhoduje ve sporech a svárech, protože snadno rozezná lež od pravdy a udržuje tak rovnováhu, aby nakonec vynesl spravedlivý soud. Nemá tělo - projevuje se jen jako hlas. Jeho jméno dodnes přežívá ve slově spravedlnost, správně a pravda. Jeho symbolem jsou váhy a olovnice. Jeho ženou je Perplut, se kterou má syna Poreboga. Je synem boha Roda.

Porebog zvaný též Časbog, Král času nebo Planetník vládne kalendáři, číslům a matematice. Je pánem Svarogova kola a vládne ročním obdobím, hvězdám i planetám. Dozírá nad správným předáváním žezla mezi Vesnou (jaro), Živou (léto), Jesení (podzim) a Moranou (zima). Jeho symbolem je kolo času a kalendář. Jeho zvířetem je vlaštovka. Je synem Proveho a Perplut. Jeho ženou je Podaga.

Simarglova dcera

Magura je bohyní hor, luk a pasek. Je skutečnou matkou hor a královnou lesních víl. Jejím zvířetem je rys a divoká kočka. Dcera Simargla. Jejím mužem je Svatogor.

Darovaná nesmrtelnost

Pizmar či Bezmar nebo Bezmir je bohyně tance, zpěvu, umění, krásy, sexu a přelétavosti. Lada jí darovala božství a nesmrtelnost na prosbu zamilovaného Striboga. Je bohyní tvorby, veselí, tvůrčích nápadů, náruživosti a nevázanosti. Dokáže člověka okouzlit krásou natolik, že na nic jiného nedokáže myslet. Jejím mužem byl Stribog, se kterým má dcery Vesnu a Jeseň.

Potomci temných slovanských bohů

Diva vládne vodám a vodním bytostem - vílám, rusalkám a bereginím. Jejím zvířetem je štika a pstruh. Dcera Chors. Jejím mužem je Vodan.

Runa je bohyní drahých kamenů a kovů. Její dotek promění cokoliv ve zlato. Dcera Kaščeje. Jejím mužem je Kovlad.

Smrt zvaný také Vij či Smerť je vládcem nad smrtí. Když plamen života v Moranině jeskyni dohořívá, je vyslán, aby přivedl duši smrtelníka do podsvětí k Velesovi. Smrt a Prav poté rozhodují, zda duše půjde ve světě Nav do "lepší" části, kde vládne Veles a Mokoš nebo do "horší" části, kde vládne Kaščej a Morana anebo do zářícího světa bohů v Pravu do Irie. Smrt vládne také démonům nemocí a strastí. Jeho symbolem je kosa a srp. Jeho zvířetem je sýček. Syn Kaščeje a Morany.

 --

přečti si naše další články:

"O původu světa a stvoření lidí aneb staří bohové v akci"

"Historické hry a zábava"

nauč se věštit po způsobu slovanů:

PAGANIA - workshopy

----------------------------------

autor: Mgr. Jiří Svoboda

 

e-mail: pagania@email.cz

--

použitá literatura:

"Bohové starých Slovanů" - Peter Weleslaw Kuzmišín

"Velesova kniha"

Zpět do obchodu