Bůh starých vikingů Odin / Wotan na koni Sleipnirovi - kamenná stéla Tjängvide, Švédsko

Minisérie článků o starých bozích z pohanských časů:

1. Keltští bohové - bohové dávných keltů
2. Severští bohové vikingů a germánů
3. Slovanští bohové - pohanství raného středověku

Úvod - svět germánů a vikingů

poslechni si nás na Spotify :)

Středem světa dávných vikingů resp. jeho osou je posvátný světový strom Yggdrasil (u starších germánů to byl světový sloup Irminsul). Kořeny Yggdrasilu vedou ke třem pramenům / studnám. První se nachází ve světě bohů v Ásgardu, druhý ve světě obrů v Jotunheimu a třetí říši zimy a ledu v Niflheimu. Na vrcholku stromu sedí obrovský orel, mezi jeho očima sedí jestřáb a u jeho kořenů spočívá drak / had.  Tento strom / sloup spojuje všech devět světů, které známe...

Svět bohů Ásgard, pro bohy z rodu Ásů a Vanaheim, svět bohů z rodu Vanů. Svět trpaslíků, zručných řemeslníků zvaný Svartalfheim (nebo-li domov temných Álfů) a svět elfů spjatých s přírodou Álfheim (nebo-li domov Elfů / světlých Álfů). Svět Jotunheim obývají obři (Jotuni) - bytosti mocnější než lidé, ale ne tak silní jako bozi .. "obr" neznamená nutně tělesnou velikost, ale spíše velkou moc a sílu. V Múspellheimu žijí démoni prvotního ohně. Démoni prastarého ledu a chladu přebývají ve světě zvaném Niflheim. Zásvětí (říše smrti) se nazývá Helheim a po smrti tam odcházejí duše zemřelých (i když vyjímky existují). Lidé pak žijí ve svém vlastním světě jménem Midgard (svět uprostřed všech světů).

I když se může zdát, že čas vikingských bohů minul již před tisícem let, tak právě po vikingských bozích jsou dodnes pojmenovány např. dny v týdnu (viz níže v popisu jednotlivých bohů). Kromě soboty (Saturday, Lördag), která je nazvána podle  koupele, kterou si vikingové v ten den pravidelně dopřávali :)

- více o stvoření světa v našem článku "O původu světa a stvoření lidí aneb staří bohové v akci"

Vikingský bůh Odin / Wotan se dvěma krkavci a oštěpem / kopím a bojovník - berserk

destička z období Vendel / Valsgarde cca 6-7. stol.

Hlavní trojice severských bohů

- společná všem germánským kmenům

Odin / Wotan / Vodan je bohem větru, bouře, války, běsnícího houfu, magie, léčitelství, vědění, moudrosti, úskoku, šalby, klamu, šamanismu a mrtvých (patří mu polovina padlých válečníků). V touze po vyšším vědění své pravé oko vyměnil za doušek ze studnice moudrosti. Jeho domovem je síň padlých Valhalla a patří mu jedna polovina padlých válečníků (ta druhý patří Freye). Bojovníci vyznávající nejdivočejší způsoby Odina se nazývají berserkové - bojovali beze zbroje, často jen ve vlčích kožešinách a propadali bojové zuřivosti a šílenství. Odin shlíží na svět lidí ze svého trůnu Hlidskjálfu z věže Valaskjálf, přičemž mu u nohou sedí dva vlci Geri a Freki (žravý a chtivý). Jezdí na osminohém koni Sleipnirovi. Ku pomoci má dva krkavce jménem Huginn a Muninn (myšlenka a paměť), kteří mu nosí nové zprávy o všem, co se děje. Díky Odinovi mají lidé runy a runovou magii a nápoj básníků (skaldů) medovinu. Ve své divoké podobě vyráží s démony smrti na Divoký hon na okrajích lesů a jen málokdo má takové štěstí, aby z tohoto setkání vyvázl životem. Jeho ženou je Frigg. Jeho synové jsou Baldr, Tor, Váli, Ull, Vídar, Bragi, Hod a Hermod / Hermodur. K jeho symbolům patří prsten Draupni (kapka) a kopí / oštěp Gungni (houpající se). Jeho zvířetem je krkavec, vlk a válečný oř. Odin je také bohem viselců a obětovalo se mu oběšením. Jeho dnem je středa (Wednesday, Onsdag) a nápojem víno.

Frey / Frej je bůh deště, slunce, úrody, míru, plodnosti, vášně a mužné síly. Pro lásku ke Gerdě z rodů obrů se vzdá svého mocného meče. Je synem Njorda a Nerthus. Jezdí na zlatém kanci Gullinborstim (zlatoštětináč). Jeho symbolem je meč, kanec a loď Skídblani. Pokud bylo potřeba usmířit si Freye větší obětí, obětovalo se mu prolitou krví - podříznutím hrdla nebo stětím. Jeho dnem je pátek (Friday, Fredag) a nápojem medovina.

Thor / Donor / Donar je bohem hromu, blesku, války, plodnosti země, deště, počasí a je také ochráncem prostých lidí a rolníků. Přebývá v paláci Bilskirni. Po obloze jezdí ve voze taženém dvěma kozly Tanngjóstem a Tanngrisnem. Jeho ženou je Sif. Jeho děti jsou synové Modi a Magni  a dcera Trůd. K jeho symbolům patří kladivo Mjolni (lomozník), opasek síly, rukavice a kozel. Jeho dnem je čtvrtek (Thursday, Torsdag) a nápojem pivo.

Thorovo kladivo z kamene - nález z Islandu

Další silní bohové a bohyně z Vikingského panteonu

Tyr / Tý / Ziu je bůh války, zákonného shromáždění – Thingu, práva, přísahy a daného slova. Je také bohem válečníků a promyšleného / taktického boje. Svou pravou ruku obětoval, aby dodržel slib bohů daný vlku Fenrimu. Jeho jménem vysloveným dvakrát se před bitvou chrání válečníci. Pro štěstí a úspěch v boji také bojovníci ryli jeho runu na čepele kopí a oštěpů. Jeho zvířetem je divoký tur a býk. Jeho dnem je úterý (Tuesday, Tisdag).

Runa válečníka - runa Tyr (Teiwaz)

- vlevo je runa "Tyr" dle nálezů z oblasti Švédska a Norska, uprostřed a vpravo ve variantě typické pro germánské kmeny a vikingy z Dánska

Loki je potměšilý a nevyzpytatelný bůh ohně, zemětřesení, sváru a lsti. Je pokrevně sbratřen s Odinem, kterému pomáhal při cestě za runami a moudrostí. Má na svědomí smrt Bílého Baldra. Někdy pomáhá bohům někdy obrům/jotunům. Při Ragnaroku se však přidá k obrům. Jeho ženou je Sigyn a jeho děti jsou synové Váli a Nárfi. K jeho nelidským potomkům patří dcera Hel, světový had Jormungand / Midgardsorm, vlk Fenri a kůň Sleipni.

Njord je bohem moře a rybolovu, který je ochráncem mořeplavců. Jeho ženou je Skadi. Jeho děti jsou dvojčata Frey a Freya.

Freya / Freja je bohyně lásky, slasti, milování, plodnosti, čar a milostných kouzel a mrtvých (patří jí druhá polovina padlých válečníků). Když na svých cestách navštěvuje Midgard, jezdí ve svém voze taženém kočkami. Jejím mužem je Ód. Má dceru Hnoss. Jejím symbolem je kočka a náhrdelník Brísingam.

Frigg je bohyně manželství, rodiny, přírody a mrtvých mužů, kteří přišli o život kvůli ženám. Jejím mužem je Odin.

Baldr je "bílý" bůh nevinnosti, čistoty, odpuštění, krásy a dobra. Přebývá ve svém paláci Breidablik. Při zábavě je zabit šípem z větvičky jmelí rukou bratra Hoda, díky lsti Lokiho. Jeho ženou je Nanna. Jeho syn je Forseti.

socha pohanského boha - strážce svatyně

Hel je půl černá půl bílá (a půl živá, půl mrtvá) vládkyně říše mrtvých Hel. Patří jí lidé, jenž zemřeli stářím či nemocí. Je dcerou Lokiho a Angrbody z rodu obrů.

Bragi je bohem básníků, skaldů a řečníků, který neustále opěvuje a velebí svou krásnou ženu jménem Idunn.

Idunn je bohyně mládí a zdraví. Hlídá posvátný sad a v něm rostoucí jablka mládí, jež jedí všichni bohové, aby si udrželi sílu a mládí. Díky těmto jablkům si bohové uchovávají nesmrtelnost a zdraví - na rozdíl od lidí, obrů, Álfů a trpaslíků.

Hod / Hodur je slepý bůh a bojovník. Je vzýván pro zdar při nočních výpravách. Je zabit na příkaz Odina vlastním bratrem Válim, jako trest za zabití bratra Baldra.

Heimdall / Ríg je bůh strážce, který přebývá ve strážní věži Himinbjorg u duhového mostu Bifrost, kde vyhlíží nepřátele. Tento bůh vidí ve dne i v noci na sto honů, slyší růst trávu na zemi a vlnu na ovcích. Rozdělil společnost lidí na 3 stavy: 1. poddané a otroky, 2. svobodné lidi, 3. krále a panovníky. Je potomkem devíti matek, které jsou zároveň sestry. Jeho symbolem je troubící roh Gjallarhorn (zvučící roh). Zdůrazňuje nutnost aplikace trojitého principu pro svět (a společnost) lidí.

Ull je bůh zimy, lukostřelby, lovu a lyžování. Jeho ženou je Skadi z rodu obrů.

Forseti je bůh vládnoucí nad sudištěm, je soudcem sporů a hádek mezi bohy.

Agi / Aegir je bůh (možná je i z rodu obrů) vládnoucí mořím a oceánům. Jeho ženou je Rán. Jeho dcery jsou vlny a vlnky. K jeho symbolů patří přilba a znamení Aegishjalmur (Helm of awe - Aegiho přilba hrůzy a děsu). Při bouři se mu obětovalo utopením - oběť byla rovnou (často svázána) vyhozena přes palubu.

Rán je bohyně (možná je i z rodu obrů) moře a utonulých, které chytá do své sítě.

Eostre / Eostra / Ostara je bohyně světla, jara, obnovy. Jejím časem je jarní rovnodennost = Ostara (Velikonoce).

Stříbrné Thorovo kladivo - nález Läby, Uppland, Švédsko

Bohové z nové generace mladších bohů

Váli je lukostřelec a vrhač zbraní. Na příkaz Odina mstí Baldrovu smrt.

Vídar je bůh síly a rozdrcení. Přebývá v lesním sídle Landvidi. Jeho symbolem je velká boty, kterou zašlapává své nepřátele.

Hermod / Hermodur je posel bohů.

Runy - runové písmo určené k psaní i věštění a magii

Ženské bohyně severu

Hild / Hildr je bohyně žen a ženského boje.

Gejfunn je bohyně panenství.

Fulla je bohyně panenství a milenecké věrnosti. Je také důvěrnice Frigg.

Hlín je bohyně - ochránkyně, prostřednice mezi lidmi a Frigg.

Vár je přísná bohyně, jež hlídá dodržování, přísah, smluv a dohod mezi muži a ženami.

Sjofn je bohyně pečující o zamilované.

Vor je bohyně zvídavosti a zvědavosti.

Gná je vykonavatelka přání Frigg.

Sága je bohyně - hospodyně přebývající na Sokkvabekku.

Eir je bohyně - léčitelka.

Thorovo kladivo - nález Moheda, Småland, Švédsko 

Nordické bytosti, zvířata a stvoření

Valkýry jsou okřídlené démonické ženy, které rozhodují o vítězství v bitvě, kde plní přání svého otce Odina. Někdy jsou nazývané Oskmejar nebo Odin´s meyar. Mrtvé bojovníky chytají za dlouhé vlasy (příp. též vousy) a odnáší do Valhally. Aby jim to válečníci usnadnili (a sobě pojistili vstup do Valhally) nechávali narůst co možná nejdelší vlasy a vousy. Nejznámější valkýry: Hrist, Mist, Skeggjold, Hild, Trůd, Hlokk, Herjotur, Goll, Geirahod, Randgríd, Rádgríd a Reginleif.

Ratatosk je klevetivá veverka roznášející po světovém stromu Yggdrasilu pomluvy mezi orlem jménem Vidofnir a jestřábem Vedrfolnirem v jeho koruně a hadem / drakem Nídhoggem u kořenů.

Mani je syn obra Mundilfariho a byl za trest proměněn bohy v měsíc. Je na své pouti pronásledován vlkem jménem Hati (nenávist). Dnem zasvěceným měsíci je pondělí (Monday, Måndag).

Sol je dcera obra Mundilfariho a za trest byla proměněna bohy v slunce. Její sluneční vůz táhnou dva koně Árvakr a Alsvinn / Alsvidr. Je na své pouti pronásledována vlkem jménem Skol (pohrdání, výsměch). Dnem zasvěceným slunci je neděle (Sunday, Söndag).

Nott je paní noci. Její černý vůz táhne kůň Hrímfaxi. Jejím mužem je bůh Delling. Jejím synem je Dagr. Po ní je také pojmenována noc (Night, Nott).

Dag / Dagr je pán dne, jehož zlatý vůz táhne kůň Skinfaxi. Po něm je pojmenován den (Day, Dag).

Gullveig je vanská bohyně - čarodějka. Bohové ji zabijí v touze po zlatě. Zlatem totiž vyvolávala sváry mezi lidmi i bohy. Představuje také prvotní zlý čin bohů.

Garm je démonický pes, který stráží přístup do Helu, kde je připoután před Gnipskou slují.

Naglfar je loď, kterou staví Hel z nehtů mrtvých. V této lodi také vyplují při Ragnaroku obři a démoni do poslední bitvy proti bohům.  Aby stavba lodi trvala co nejdéle (a oddálil se tak Ragnarok), musí mít nebožtíci pečlivě ostříhané nehty.

Fenri / Fenrir je strašlivý vlk, který je spoutám kouzelným obojkem Gleipni. Při jeho spoutání přijde o ruku Tyr. Při Ragnaroku zabije Odina a sám bude zabit Vídarem. Je potomkem Lokiho a Angrbody.

Jormungand / Midgardsorm je had, obtočený kol celého světa. Setrvává v moři, kam ho v mládí hodil Thor. Při Ragnaroku se s Thorem zabijí navzájem. Je potomkem Lokiho a Angrbody.

Hrésvelg je obr proměněný v orla, který dlí daleko na severu. Máváním svých mocných křídel vytváří vítr.Jeho jméno znamená "ten, který polyká mrtvé"

Thor na svých cestách v Jotunheimu - pobíjející plémě obrů svým kladivem Mjolni

Základní jistoty severského světa germánských kmenů

Ragnarok - konečný osud bohů a konečná zkáza všeho. Přijde po zimě zvané Fimbull - tři roky, po které nepřijde jaro, tři roky zimy zvané Fimbullvinter. Poslední bitva všech proti všem. Zmar a spálená země.

Yggdrasil - světový strom, na kterém se nachází všech devět světů vikingského kosmosu. Spojuje všechny tyto světy i celý náš vesmír. Podle starších interpretací je Yggdrasil jasan, novější průzkum ukazuje jasně na tis, který dodnes stráží hranice mezi světem živých a mrtvých na hřbitovech. Jeho stabilitu ohrožuje drak (či had) Nidhogg, který mu ohryzává kořeny. Yggdrasil shoří při Ragnaroku.

Irminsul - "velký sloup světa" podle starých germánských kmenů. Podpírá nebesa a spojuje je se zemí. Kořeny v zemi, kmen ve světě lidí, koruna v nebesích. Zdůraznuje princip provázané trojice a představuje předchůdce či analogii Ygdrasilu. Nejde totiž o to, jak strom či sloup nazveme, ale o to, co má představovat.

Irminsul - světový sloup podle germánské kosmologie

 --

přečti si naše další články:

"O původu světa a stvoření lidí aneb staří bohové v akci"

"Vikingské deskové hry"

nauč se věštit jako vikingové a germáni:

PAGANIA - workshopy

----------------------------------

autor: Mgr. Jiří Svoboda

e-mail: pagania@email.cz

zdroj obrázků: Internet + produktové foto Pagania

použití obrázků a fotografií probíhá v souladu s jejich užitím pro vědeckou činnost dle autorského zákona

--

použitá literatura:

"Soumrak bohů" - Helena Kadečková

"Germánská mytologie" - Libuše Spáčilová a Maria Wolfová